Historie

Již v dobách první republiky mělo město Brno a brněnský region svoji karosářskou tradici. Převážně se jednalo o menší soukromé živnosti.

Po roce 1945 se na tuto tradici navázalo a začala se rozvíjet poválečná výroba. Jednalo se zejména o dopravní prostředky pro městskou autobusovou a meziměstskou dopravu, kterou tehdy provozovali ještě i soukromí dopravci. Jednou z nich byla fy. Plachý, která měla svoje dílny v Brně na ulici Cejl. Další firma zabývající se podobnou činností sídlila na ulici Dornych č. 20 s orientací na opravy automobilů a karoserií.

V roce 1948 došlo ke znárodnění veškerého průmyslu včetně živností. V oblasti automobilového karosářství a speciálních užitkových karoserií došlo k vytvoření národního podniku KAROSA, se sídlem ve Vysokém Mýtě v návaznosti na předchozí tradici fy. Sodomka. Tímto procesem došlo k vytvoření brněnského závodu KAROSA n.p. , závod Brno se sídlem na ulici Dornych, později na ulici Cejl. Tehdejší sídlo společnosti vzniklo na ulici Koněvova č. 103, kde vznikla nová hala se zaměřením na sériovou výrobu automobilových nástaveb.

V roce 1953 se závod Brno orientoval na různé modifikace speciálních skříní – karoserií pro různé účelové využití včetně univerzálních dřevěných a plechových ubikací pro pracovníky zejména pro rozvíjející se stavebnictví.

V roce 1954 odstartovala první výroba menších sérií autobusů na podvozcích Praga RN a RND, které byly hlavně určeny pro Čs. Pošty. Dalším tehdejším výrobním programem byla inovace a výroba kabin traktorů. Úzká kooperační činnost probíhala s lisovnou n.p. KAROSA ve Vysokém Mýtě.

Následně byl závod v Brně pověřen výrobou nových skříňových vozů různých modifikací na podvozcích Tatra T-805 v provedení volných skříní, sanitek, štábních vozů, radiovozů atd. V této době se začal vyrábět vyšší počet modifikovaných typů nástaveb.

V roce 1958 proběhlo převzetí družstva Drukov v Ivančicích u Brna, kde byly vozy kompletovány na různé modifikace hlavně pro armádu včetně nástaveb pro opravárenské, pekárenské a chemické vozy, převoz zvířat atd. .

V letech 1959 – 60 dochází k rozšíření závodu a investicím do výrobních technologií včetně prodloužení montážní linky. Výroba také zahrnovala výrobu modernějších uzavřených kabin s interiérovým vytápěním pro společnost Zetor. V následujících letech byla výroba kabin převedena do Hanušovic. Dále započala výroba skříňových vozů V3S Praga. Tehdejší výroba nástaveb se začala orientovat na civilní potřeby, zejména pro stavební podniky, s orientací na svoz zemědělských plodin, prodejny potravin, převoz masa, servisní vozy, vozy pro pohřební ústavy. Výroba nástaveb určených pouze pro armádu se přesunula do závodu v Ivančicích.

Od 1.1.1962 došlo k převedení závodu KAROSA n.p. , závod Brno pod n.p. AZL Letňany včetně závodu v Ivančicích. Výroba nástaveb byla převedena do závodu v Hořicích. Výrobní prostory na Koněvově ulici byly vyklizeny a zaměstnanci přešli do zcela nového závodu v Brně – Heršpicích, ul. Thaelmannova č.1, kde začala probíhat opravárenská činnost značky AZL (dnes AVIA) včetně rekvalifikací zaměstnanců v součinnosti se společností Zetor.

Nově vzniklý závod Automobilové závody Letňany, n.p. závod Brno-Dolní Heršpice začal provádět generální opravy a renovovat díly vozidel Praga V3S a S5T včetně poskytování záručních oprav v regionu Moravy. V Ivančicích pokračovala v činnosti nástaveb ve spolupráci se závodem Praga n.p. ve Strašnicích a se závodem KAROSA v Hořičích. Situace se konsolidovala a začalo budování linky na provádění generálních oprav. Postupně se přibíraly nové typy vozidel, různé modifikace a začaly se opravovat skříňové vozy včetně oprav formou nových. Generální opravy začínají probíhat sériovým způsobem včetně výměnného fondu. Závod Brno vstupuje do sdružení „Správa pro rozvoj automobilového opravárenství“.

V roce 1964 se začalo jednat o licenční výrobě vozů Saviem Renault v ČSSR s výhledem výroby nástaveb ve valníkovém a skříňovém provedení v Brně s možností kompletace v Ivančicích. Následně vzniká po schválení licencí AVIA národní podnik.

Dne 4.7.1967 byl AZP, n.p. závod Brno-Dolní Heršpice začleněn do struktury ČSAO n.p. , ale bez provozu v Ivančicích a vývoje. Ivančická provozovna s vývojem zůstala součástí AZL Letňany. V uvedené době byl brněnský závod na dobu asi tří měsíců i součástí n.p. Automobilové opravny se sídlem v Praze. Tehdejší vedení se začleněním pod ČSAO n.p. nesouhlasilo a nechtělo se orientovat na opravárenskou činnost, ale chtělo se věnovat rozvoji značky AVIA včetně vývoje skříní a sériové výroby. Dochází k začlenění do struktury AVIA n.p. se sídlem v Praze.

V roce 1969 začala produkce vozů Saviem. Nejprve byly vyrobeny vozy francouzské verze, potom smíšené a následně pouze české. Byly vyrobeny první vozy pod označením A-30 J, A -15 spoje, A-15 pekaři, A-15 SP a A-30 L SNA. Současně probíhá montáž vozů Praga V3S hlavně pro oblast stavebnictví provádění generálních oprav. Rok 1970 znamenal konsolidaci a rozvoj činností.

V letech 1971 a 1975 probíhal rozvoj, jak v Brně – Horních Heršpicích, tak na ul. Koněvově. Vznikají další prototypy nástaveb, které se postupně realizují a začleňují do výroby. Podíl záručních a pozáručních oprav vozů AVIA začal stoupat včetně počtu zaměstnanců. Začíná výroba náhradních dílů na skříňové Avie. Vznikají první speciální skříňové nástavby např. pro Státní banku československou (AVIA 30N-SKO) a Bulharskou národní banku.

O d roku 1976 se uskutečňovalo navyšování výroby skříňových nástaveb a oprav vozů AVIA včetně generální oprav motorů. Rok 1978 je rokem zahájení prototypu inovace A-30 N SJ na A-30N SJA s výhledem menší pracnosti a v oblasti opravárenství jsou ukončeny generální opravy vozů Praga V3S.

Osmdesátá léta minulého století zahrnují hlavní koncentraci na vývoj a export skříní. V roce 1981 bylo rozhodnuto o převodu výroby vačkových hřídelí a vložek válců včetně technologií z mateřského závodu z Prahy do Brna. V roce 1983 se rozbíhá uvedená výroba a je uvedena do provozu hala prototypů nástaveb. Tento proces zahrnoval nástavby v provedení jednotná dílna, pojízdná prodejna potravin, rozvoz pečiva, přeprava nábytku, pojízdná dílna, dílna pro údržbu kanalizací, valník s prodlouženou kabinou, přepravník elektroměrů, přeprava oděvů, přeprava průmyslového zboží, přeprava zboží v rámci čistíren, pohřební vozidla, přeprava platidel , furgon, ambulance, přeprava vězňů, zásobování letadel, eskortní využití a přeprava osob.

V listopadu 1989 dochází ke změně politického režimu a následně začíná privatizace národních podniků.

29. dubna 1992 vznikla společnost AVIA KAROSERIA BRNO a. s. , která převzala majetek státního podniku AVIA. Následně musela s ohledem na tržní hospodářství redukovat jednotlivé činnosti a stabilizovat svoji pozici na trhu. AVIA KAROSERIA BRNO a.s. je jedním ze zakládajících členů „Sdružení automobilového průmyslu“ v rámci ČR.

Od roku 1998 probíhá průběžně rekonstrukce areálu společnosti, který je také využívat k pronájmu externím firmám.

Název společnosti AVIA KAROSERIA BRNO a. s. byl změněn na název KAROSERIA a. s. s předmětem podnikání v oblasti oprav silničních a dopravních vozidel, klempířství a oprav karosérií, zámečnictví a nástrojařství včetně obchodu a služeb včetně pronájmu realit.

Od roku 2003 byly výrobní aktivity směřovány také do oblasti lisařských a svářečských prací a společnost KAROSERIA a. s. získává důležitá svářečská oprávnění včetně certifikátu ISO 9001.

Významnou skutečností v roce 2005 byl nákup 100 % akcií PULCO a.s.. Jedná se firmu, kteráprovádí technologii práškového lakování a je nájemcem v areálu společnosti. Současně probíhá investiční činnost v rámci pronájmu nemovitostí.

V polovině roku 2010 připojila ke svým podnikatelským aktivitám prodej a servis manipulační techniky, který transformovala ze společnosti MATE, a. s. v rámci holdingu Prosperita.

Koncem roku 2011 byla pod společnost PULCO, a.s. převedena část výrobní činnosti společnosti KAROSERIA a.s. spočívající v lisařských pracích.

Společnost má tři dceřiné společnosti – PULCO a.s., MATE a.s. a AKB CZECH s.r.o. je součástí holdingu PROSPERITA.